Projít fázemi psychorozvodu znamená uzavření určité kapitoly života, vyrovnání se se ztrátou.
Nahoru se musíte prodírat krok za krokem. Nemáte žádnou možnost dostal se na vrchol nějakou zkratkou. K výstupu potřebujete čas. Je to namáhavá cesta. Budete muset cestou odpočívat a také si zacházet, ale nakonec na vrchol dojdete.
Nemusíte jít ale sami. Užitečné může být vyhledat podporu. Využít přitom můžete služby odborníků – psychologů, terapeutů…, kteří vás mohou na vaší cestě k vyrovnání se s rozpadem vztahu doprovodit.
Vyrovnat se s rozpadem vztahu vyžaduje čas. Je to proces, který může trvat u každého jinak dlouho, od měsíců až po roky. Největším rizikem na této cestě je uvíznutí v některé z fází psychorozvodu.
Za vůbec nejproblematičtější i ve vztahu k dětem, lze považovat uvíznutí ve fázi zoufalství a vzteku/nenávisti.
Zvládnout negativní pocity, nastoupit na cestu k vyrovnání se s rozchodem není důležité jen kvůli dospělému samotnému, ale pokud je rodičem, tak i kvůli jeho dítěti.
Podle psychologa Radka Ptáčka dítě po rozpadu rodiny nejvíce strádá, když se rodičům nepodaří zvládnout vzájemné spory. Dítě zvládne rozvod/rozchod rodičů lépe, když rodiče zvládnou svůj konflikt.
Ať už je rodič jakkoliv zraněný chováním druhého, měl by být schopen uchránit dítě rodičovského konfliktu. Intenzivní a dlouhodobý konflikt rodičů představuje největší negativní faktor v dalším vývoji dítěte po rozpadu rodiny.
Zdroj: článek Rozvod je pro dítě vždycky rána, která se nemusí zahojit, říkal psycholog Ptáček, zpravy.aktualne.cz, 4. 9. 2024.
Jak poznat, jestli jsem ve fázi odmítání reality?
Nemůžete získat zpět lásku svého partnera/partnerky, pokud si to on/ona nepřeje, ale můžete se naučit, jak žít spokojeně bez něho/ní.
Pokud převažují odpovědi ANO - je možné, že jste uvízli ve fázi popření. Doporučujeme vám vyhledat pro sebe individuální podporu - terapii.
Více v knize Doris Wolf, Když odchází partner.
Jak neuvíznout v silných emocích?
Riziko uvíznutí ve fázi silných emocí psychorozvodu je poměrně velké.
„I nenávist je pouto. Možná daleko hlubší než přátelství nebo láska. Nenávist nedopřává svobodu. Nutí stále znovu a znovu myslet na toho, kdo je objektem této nenávisti.
Jako nekonečná smyčka se vybavují jeho/její urážlivá gesta, nevhodné komentáře, výčitky, mnohdy i ohrožení. Ale také kontrast mezi začátkem a koncem vztahu. Mezi očekáváním a realitou. Strach svazuje víc než lhostejnost.
Uvíznutí ve fázi zloby je asi nejčastějším problematickým porozvodovým stavem. Zloba, která vede k aktivnímu odporu skrze obstrukce, neustálé drobné či větší naschvály, sledování a zveličování chyb. Zkrátka uvíznutí se projeví v trvalém napadání, znevažování nebo naopak v totálním ignorování, vymazáním toho druhého z vlastní paměti, bohužel, často i snahou o vymazání z paměti dětí. Nezřídka se stává, že uvíznutí v této fázi bývá doživotní. Jak se říká: nenávist až za hrob.“
První krok, je uvědomit si, jak na tom jsem. Ve které fázi psychorozvodu se nacházím.
Více o tom jak neuvíznout v emocích se můžete dočíst v knize Hlavu vzhůru po rozvodu, rodiče?! Cesta k fungujícímu rodičovskému týmu a také v knize Když odchází partner.
Vztek a nenávist nebo také vnitřní napětí a neklid. To jsou emoce, které si v situaci rozchodu/rozvodu často vytváříme vůči partnerovi/partnerce. Tyto emoce negativně ovlivňují nejen nás, ale také všechny kolem.
Jak poznat, jestli mám na partnera/partnerku vztek a cítím nenávist?
Pokud převažují odpovědi ANO - je možné, že jste uvízli ve fázi vzteku a nenávisti. Doporučujeme vám vyhledat pro sebe individuální podporu - terapii.
Vztek a nenávist si ve svém těle vytváříme sami. Hodně lidí nepociťuje přímo vztek, ale trpí záchvaty paniky, depresemi a psychosomatickými poruchami jako jsou bolesti hlavy, napětí v těle, žaludeční obtíže, nebo píchání u srdce. Vztek není v těchto případech vyjadřován, ale potlačen a uchován uvnitř.
Dovolte si pociťovat svou nenávist, ale zakažte si ji vyjadřovat navenek násilným a škodlivým způsobem.
Vztek na sebe nebo nenávist namířená vůči sobě souvisí s fází ODMÍTÁNÍ REALITY. Vždy když znovu zažijeme zklamání, naše naděje (na návrat k sobě) se nenaplní, dostaví se zklamání nebo zlost. To samé platí v případě, že se nám nepodařilo reagovat, chovat se, jak jsme si předsevzali. Neodpovídáme svému vysněnému obrazu, který jsme si o sobě vytvořili.
Vztek vůči sobě vznikne, když si děláme výčitky:
Vztek vůči vlastní osobě není nijak užitečný. Naše chování, které už je minulostí, nijak neodčiní a blokuje nás v tom, abychom se v budoucnu chovali jinak.
Někteří lidé propadnou po rozchodu/rozvodu silným výčitkám a pochybnostem. Mají tendenci klást si za vinu, co se stalo a hodnotit sebe jako ne dost dobrou/ne dost dobrého, aby se mnou druhý zůstal.
Jak poznat, jestli trpím pocitem viny a méněcennosti?
Pokud převažují odpovědi ANO - je možné, že trpíte pocitem viny a méněcennosti. Doporučujeme vám vyhledat pro sebe individuální podporu - terapii.
Za konec partnerského vztahu není nikdy odpovědná jenom jedna osoba. Konec vašeho vztahu neznamená, že nejste hodna/hoden lásky a nejste dost dobrá/ý.
Je po všem. Už nikdy nebudu šťastný/á.
Jak poznat, jestli jsem ve fázi zoufalství?
Pokud převažují odpovědi ANO - je možné, že jste uvízli ve fázi zoufalství. Doporučujeme vám vyhledat pro sebe individuální podporu - terapii.
Nacházíte se v nejobtížnější fázi rozvodové / rozchodové krize. Tato fáze je zároveň velmi důležitou součástí procesu uzdravování. Truchlení patří k rozloučení a zároveň nabízí šanci na nový začátek.
Pro většinu lidí začíná rozchodem dlouhá cesta plná pocitů úzkosti a bezmocnosti. Ochromuje je pocit totální opuštěnosti, vyvrženosti a osamění.
Jak poznat, jestli trpím pocitem osamělosti?
Pokud převažují odpovědi ANO - je možné, že trpíte pocitem osamělosti. Doporučujeme vám vyhledat pro sebe individuální podporu. Mohou vám ji poskytnout vaši blízcí, širší rodina, přátelé nebo odborníci.
Osamělost můžeme přetvořit ve spokojený stav samoty. Každý zdravý dospělý v sobě má schopnost žít sám a být sám se sebou spokojený.
Nic než krizová situace nám neřekne jasněji, jak úzce jsou duše a tělo spojeny. Každá jednotlivá myšlenka vyvolá reakci v těle. Při krizi vyvolané rozchodem/rozvodem je nemožné nepociťovat žádné tělesné potíže.
Jaké mohou být reakce mého těla, které z nich prožívám?
Pokud převažují odpovědi ANO - vaše tělo vám dává signály, že je potřeba začít uzdravovat také duši. Doporučujeme vyhledat individuální odbornou pomoc ve formě terapie.
Pro přežití je absolutně nezbytné, aby tělo a mozek spolupracovaly. Pokud mozek (naše myšlenky) dávají tělu negativní signály, nemůže dávat tělo pozitivní signály. Teprve až se duše uzdraví, vymizí také tělesné symptomy.
Jak poznám, že už jsem ve fázi „nová orientace“?
Jestli jste mohli na většinu otázek odpovědět ANO, máte za sebou už velký kus výstupu na vrchol hory.
Tělo vám dělá znovu radost, protože se mu vrací vnitřní klid, smysly se znovu otevírají svému okolí. Už zvládnete mít celý víkend jen pro sebe nebo se na to dokonce těšit. Znovu vás začínají bavit vaše koníčky. Ve vašich myšlenkách je znovu místo pro nové zážitky a lidi. Jsou už chvíle, kdy se dokážete od srdce zasmát. Poznáváte, že váš vztah se dostal do potíží ještě předtím, než se rozpadl. Už dokážete o svém partnerovi / partnerce mluvit jako o bývalém / bývalé. Je čas se jako partneři definitivně rozloučit.
Více v knize Doris Wolf, Když odchází partner.
Jak poznám, že už jsem ve fázi „nový životní koncept“?
Podařilo se vám:
- přijmout ztrátu
- přijmout bolest a všechny negativní pocity a prožít si je
- naučit se žít sám/sama
- naučit se znovu otevřít jiným lidem a novému partnerskému vztahu
Více v knize Doris Wolf, Když odchází partner.
Cestu na vrchol označuje 11 rozcestníků, prošli jste je všechny?
Někteří lidé, zejména ti, které partner/ka opustil/a, mají tendenci se vinit za rozchod. V důsledku toho se odsuzují a snižují svou sebehodnotu. Přemýšlí o sobě jako že „nejsou dost dobří". Jejich sebevědomí a mínění o sobě samé/m možná nebylo ani před rozpadem vztahu valné.
Rozpad vztahu nabízí možnost toto změnit. Musím mít rád/a sám/sama sebe, abych mohla mít zdravé vztahy s ostatními lidmi. Je důležité se přijmout a ujišťovat se v tom, že takový/á jaký/á jsem, jsem hoden/hodna lásky.
Za své pocity odpovídáme my sami, utváříme je skrze své myšlenky. Díky tomu si můžeme vybudovat pozitivní pocit vlastní hodnoty.
Tato fáze se vyznačuje výkyvy nálad, ztrátou orientace, bezmocí a neschopností vidět možnost, jak být v životě ještě šťastný/šťastná.
V okamžiku, kdy si uvědomíme rozchod/rozvod, dostaví se negativní pocity. Mnozí lidé v této fázi uvíznou. Rozvine se u nich chronická „deprese“ nebo začnou „všechny nenávidět“. Je důležité jít dál, vyhledat pro sebe pomoc, když to nemůžu zvládnout sám/sama.
Tato fáze vyrovnání se s rozpadem vztahu vyžaduje zvládnout ještě několik úkolů:
- odpoutat se od bývalé/ho partnerky/partnera
- vybudovat si pozitivní pocit vlastní hodnoty
- navazovat a budovat nová přátelství
- zrevidovat/ uvědomit vztah se svými rodiči a jak se promítá do mých vztahů
Jste na vrcholu hory? Prožil/a jste plně bolest z rozchodu i hněv. Teď už dokážete rozchod akceptovat. Na svého / svou „ex“ jste ani nezapomněl/a, ani na něho/ni už nemyslíte se záští. Odpustil/a jste jí/jemu i sobě. Jste mu vděčný/á za čas, který jste společně strávili, za zkušenosti, kterém to přineslo. Máte ve vzpomínkách ty hezké chvíle z partnerského vztahu, ale také chyby, kterých jste se oba dopustili. Odložil/a jste roli partnera/partnerky a osvojil/a jste si nové chování.
Zvládnout tuto náročnou důležitou cestu a neuvíznout v emocích je moc důležité i pro vaše děti. Vaše děti si nedovolí být bezstarostné a spokojené, když se o vás budou strachovat. Pokud budete pravdiví a ukážete jim, že si svoji ztrátu dokážete oplakat, projít všemi fázemi, poctivě a pravdivě, ukážete jim cestu a způsob, jak i vaše děti můžou svou ztrátu zvládnout.
I vaše děti prochází emocionálním rozvodem – jde o rozvod s představou úplné rodiny.
Děti váš rozvod/rozchod zvládnou, když ho zvládnete vy. Největším rizikem pro jejich další vývoj je přetrvávající konflikt mezi rodiči.
