Edukace rodičů
V některých soudních regionech je nabízena edukace rodičů. Jedná se o seminář, který je dostupný všem rodičům obracejícím se na soud ve věci úpravy poměrů nezletilých dětí. Pozvání či doporučení k účasti obdrží rodiče od soudu. Seminář trvá cca 60–90 minut. Účastní se ho více rodičů/rodičovských párů. Zpravidla se jedná o otevřený seminář, vítána je tak účast i dalších osob. Edukace rodičů se mohou účastnit právní zástupci rodičů (advokáti), členové širší rodiny nebo noví partneři. Někde je z kapacitních důvodů vyžadována závazná rezervace místa. Po semináři rodiče zpravidla obdrží potvrzení o jejím absolvování. Společně s ním i edukační materiály.
Cílem je, aby rodiče, případně další osoby obdržely důležité informace, které jim mohou pomoci rozhodovat se s vědomím důsledků svých rozhodnutí na děti a jejich život. Povinnost účastnit se není soudem rodičům zpravidla uložena, ale doporučena. (Ne)účast rodiče je vnímána jako projev rodičovské (ne)kompetence a (ne)zájmu o nalezení řešení této krizové životní situace s ohledem na děti a jejich potřeby. Edukace může být poskytována soudem nebo poskytovatelem odborné pomoci, a to ve vlastních prostorách nebo jiném vhodném místě.
Nejčastějšími tématy jsou: potřeby a prožívání dětí, dopady rodičovského konfliktu na děti, právní informace o formách péče, průběhu soudního řízení, mýty a předsudky ve vztahu k rozvodové/rozchodové situaci.
Zda je i ve vašem regionu edukace poskytována se může dozvědět na webové stránce příslušného soudu příp. přímo od soudu nebo od svého advokáta.
V některých soudních regionech je rodičům nabízena i individuální forma podpory. Jedná se o psycho-sociálně-právní poradenství nazývané také jako navazující edukace rodičů. Tato služba je poskytována jednomu rodičovskému páru, účast obou rodičů je nezbytná. Absolvují ji zpravidla rodiče, kterým se během prvního soudního jednání nepodařilo dospět k dohodě.
Cílem je:
- pomoci rodičům zvládnout konflikt
- podpořit jejich vzájemnou komunikaci
- podpořit je ve spolupráci na záležitostech týkajících se jejich dítěte
- osvojit si specifické rodičovské kompetence
Během 1–3 schůzek (á 90 min.) poskytovatel odborné pomoci mapuje potřeby rodičů a dítěte. Snaží se identifikovat problematická témata mezi rodiči, pomáhá jim hledat řešení skrze konkrétní potřeby jejich dítěte, podporuje je v uzavření dohody. Zohledňuje přitom konkrétní možnosti rodičů.
Výstupem této spolupráce může být:
- dohoda rodičů
- zatímní dohoda (o dílčích věcech, aktuálním uspořádání péče, aj.)
- mimosoudní dohoda (u nesezdaných rodičů často spojená se zpětvzetím návrhu)
- zpráva o průběhu spolupráce rodičů s odborníkem (v případě, že se rodiče nedohodnou a rozhoduje soud)
Poskytovateli této formy odborného poradenství jsou často poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, neziskové organizace a další odborníci poskytující psycho-sociálně-právní poradenství.
Práva dítěte v rámci soudních řízení dotýkajících se jeho zájmů
„Každé dítě má přirozenou potřebu podílet se, věku odpovídajícím způsobem, na úpravě svého vlastního života. Někdy rodiče říkají, že přece nemohou nechat rozhodovat děti. Ale jsou to především ony, kdo musí žít s rozhodnutím soudu. Nejde o to, nechat děti rozhodovat, ale vzít v úvahu, co si myslí a co chtějí“. (Ptáček, 2019)
V probíhajících soudních řízeních, jejichž účastníky jsou děti, se hovoří o tzv. participačních právech dítěte. Ty mají svůj právní základ v článku 12 Úmluvy o právech dítěte. Obecně se jedná o práva související s „aktivní účastí“ dítěte, které má být skutečným subjektem, nikoliv objektem řízení.
Dle Evropské úmluvy o výkonu práv dětí má dítě, které má podle vnitrostátních předpisů dostatečnou schopnost chápat situaci, v soudním řízení, které se jej týká, zaručena následující práva nebo bude mít možnost se těchto práv domáhat:
- dostávat příslušné informace
- být konzultováno a moci vyjádřit svůj názor
- být informováno o možných důsledcích vyhovění jeho názoru a o možných důsledcích jakéhokoliv rozhodnutí
Participačními právy dětí je tak myšleno právo dítěte na informace, na základě kterých si dítě může utvořit představu o situaci, možnost se vyjádřit a aktivně se spolupodílet na řešení své situace.
Povinnost informovat dítě o závažných skutečnostech, tedy i o skutečnostech, které se ho v souvislosti s rozpadem soužití rodičů týkají, mají v prvé řadě rodiče viz § 875 občanského zákoníku. Ten říká, že „před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu“.
Povinnost informovat dítě má dle § 867 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i soud. Ten před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne dítěti sám případně prostřednictvím rodičů nebo kolizního opatrovníka potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. Dítě by mělo být vyslyšeno v každém soudním (nebo správním řízení), které se ho dotýká ať už přímo, nebo prostřednictvím zástupce. Výjimkou jsou situace, kdy názor dítěte nelze vyslovit vzhledem k věku nebo vzhledem k nedostatečné schopnosti s přijatými informacemi adekvátně naložit.
Zároveň je potřeba mít na paměti, že vyjadřovat svůj názor, říkat, co si myslí a co potřebuje, je právo dítěte, nikoliv jeho povinnost. Dítě má tedy právo se vyjádřit, pokud se ale vyjádřit před soudy, orgány sociálně-právní ochrany dětí, popř. dalšími odbornými pracovníky nechce, musí být toto jeho právo respektováno. Mělo by vědět, že nenese žádnou odpovědnost za rozhodnutí.
V praxi jsou participační práva dětí naplňována různými způsoby. Děti mohou od kolizního opatrovníka nebo soudce/soudního sociálního pracovníka obdržet dopis, kde jim vysvětlí svou roli a poskytne kontaktní údaje. Dochází k setkání a rozhovorům dítěte s kolizním opatrovníkem, soudcem/soudním sociálním pracovníkem, slyšení dítěte u soudu, případně jeho zprostředkování kolizním opatrovníkem, Dětem starším 15 let jsou doručovány soudní rozsudky. Mladším dětem mohou být zasílány informační dopisy s vysvětlením toho, jak soud rozhodl a jak při rozhodování zohlednil jeho názor a přání.
Kolizní opatrovník
Povinnost zastupování nezletilého dítěte v rámci soudních řízení jinou osobou než rodičem vychází z § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), kde je uvedeno: „Rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.“
Pokud se jedná o jmenování opatrovníka dítěte, toto vychází z § 943 OZ., kde je uvedeno: „Soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, nebo je-li toho v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu, anebo stanoví-li tak zákon.“ Jedná se tedy o tzv. kolizního opatrovníka.
Kolizní opatrovnictví je dále upraveno v § 460 OZ, který říká: „Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.“
V souladu s § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kde je uvedeno: „Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí“ (OSPOD), bývá tímto opatrovníkem zpravidla ustanoven místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (fakticky OSPOD), v jehož obvodu má nezletilé dítě hlášen trvalý pobyt. Nicméně soud může jmenovat kolizním opatrovníkem advokáta či jinou vhodnou osobu.
Úlohou kolizního opatrovníka je (nejen) v řízeních upravujících poměry nezletilých dětí v souvislosti s rozpadem vztahu rodičů „zastupování dítěte, a to zajištěním praktické a účinné účasti dítěte v řízení, které se jej týká, zajištění přístupu dítěte ke spravedlnosti, zajištění spravedlivého procesu pro dítě. Toto je vedeno snahou vyrovnat nedostatečnou schopnost dítěte účastnit se řízení samostatně.“ (Hofschneiderová, 2020)
Jeho úlohou je tak dítě zastupovat a provázet v průběhu soudního řízení, hájit a chránit jeho zájmy, zprostředkovávat soudu, a někdy i rodičům, jeho názor a přání, věnovat pozornost naplňování jeho aktuálních i budoucích potřeb. Podpořit dítě v komunikaci se soudem, příp. vlastními rodiči, a chránit ho před přílišnou zátěží, kterou může soudní řízení, zejména, pokud je provázeno silným konfliktem rodičů, dítěti způsobit.
Cílem je dítě podpořit, poskytnout mu dostatek informací, vytvořit bezpečné prostředí, aby se dítě mohlo ptát a mohlo správně porozumět své roli, svému vlivu a možnostem. Dítě by mělo mít na základě poskytnutých informací možnost se rozhodnout, jestli se chce soudního řízení přímo účastnit, jakým způsobem, a to s porozuměním důsledkům jak své účasti, tak i neúčasti.
Kolizní opatrovník by měl dítěti vysvětlit, jaká je jeho vlastní role, co pro dítě může udělat a co ne, co se stane s informacemi, které mu dítě sdělí, aj. Kromě poskytnutí informací (předaných srozumitelným způsobem a v míře přiměřené věku dítěte) pomáhá dítěti realizovat jeho právo vyjádřit svůj názor a přání. Kolizní opatrovník, stejně tak soudce by měli dítěti vysvětlit, jak budou jeho názor a přání, pokud je sdělí, zohledněny při rozhodování. Dítě má právo na vysvětlení, proč bylo rozhodnuto daným způsobem. Měla by mu být poskytnuta podpora v porozumění, jak se rozhodnutí promítne do jeho každodenního života.
Video pro rodiče: Jakou roli má kolizní opatrovník
(YouTube kanál Cochemská praxe)
Video pro děti: Kdo je kolizní opatrovník
(YouTube kanál Cochemská praxe)
Soud
Role soudu je klíčová, jeho předním hlediskem při rozhodování je nejlepší zájem dítěte. Vliv na rozhodování soudce/soudkyně má také relevantní judikatura. Soudce/soudkyně:
- vede rodiče ke znovupřevzetí společné rodičovské odpovědnosti (rozhodovat by měli rodiče, společně a ve vzájemné shodě)
- orientuje rodiče na zájem dítěte
- odkazuje rodiče na využití odborné pomoci/ ukládá absolvování odborné pomoci
- posuzuje specifické rodičovské kompetence (vůle a ochota hledat společné řešení)
- klade důraz na faktické projevy chování rodiče:
- jeho ochotu spolupracovat a domlouvat se s druhým rodičem, reagovat na doporučení odborníků
- schopnost uzavírat a dodržovat zatímní dohody (Jak se postaráte o dítě do příštího soudního jednání? Kdy dítě uvidí druhého rodiče? Jak si ho předáte? Jak vyřešíte prozatím to či ono?)
- jmenuje OSPOD kolizním opatrovníkem
- ustanovuje soudního znalce (pouze v případech,kdy je rodičovská kompetence jednoho nebo obou rodičů narušena nebo existují specifické potřeby dítěte)
- určuje postup v řízení (stanovení termínů jednání, nařízení poradenské péče, mediace ap.)
V první fázi přistupuje k rodičům partnersky, je jim nápomocen při převzetí odpovědnosti za osud svého dítěte. Čím více rodiče selhávají (nedaří se jim domlouvat), tím více uplatňuje svoji autoritu. Pokud rodiče nedospějí ani během řízení k dohodě, rozhoduje o úpravě poměrů dětí po rozvodu. Jakmile je jednou něco upraveno soudně (péče, výživa, styk, …) je potřeba to při každé podstatné změně poměrů opět upravit soudně.
Na soudu se rodiče a děti setkávají se soudcem/soudkyní, ale mohou se také setkat se soudním sociálním pracovníkem, který např. provádí edukaci rodičů nebo zajišťuje participační práva dítěte, příp. vede Jiný soudní rok.
Jiný soudní rok (JSR) je méně formalizovaný způsob jednání s rodiči na soudu. Může probíhat v zasedací místnosti, soudce na sobě nemusí mít talár, může mluvit k rodičům a s nimi více civilním jazykem. Během JSR je možno situaci rodiny probrat v neformální atmosféře, poučit rodiče o právní úpravě a relevantní judikatuře, zjistit, zda již došlo k pokusu o dohodu, popř. co dohodě rodičů brání.
Odborné poradenství
Situace rozpadu rodiny může být obtížná pro všechny, kdo se v ní ocitají. Podporu ve formě odborné pomoci je možné čerpat:
v individuální rovině:
- pro vyrovnání se s rozvodem/rozchodem
- pro zvládání odloučení od dětí
- pro zvládnutí adaptace na změny
- …
pro rodičovský pár:
- při získávání základních informací
- při domlouvání pravidel péče o děti (dohoda o péči a výživě pro soud, rodičovský plán)
- při nastavování vzájemné komunikace ohledně záležitostí týkajících se dětí
- při řešení problému, kdy dítě jednoho z rodičů odmítá (za účelem obnovy vztahu dítěte s rodičem)
Konkrétní druhy odborné pomoci jsou popsány v kapitole Odborná pomoc.
Délka opatrovnického řízení
Délku opatrovnického řízení určují do velké míry samotní rodiče. Pokud jsou na péči a výživě domluvení a předkládají soudu společný návrh na úpravu péče a výživy, může soudní řízení skončit prvním jednáním. Pokud se jim nedaří domlouvat (jeden z rodičů není ochoten se domlouvat), může řízení trvat dlouho. Ze zákona je soud povinnen vydat první rozhodnutí ve věci do šesti měsíců od podání návrhu na soud. Pokud tak neučiní, musí to zdůvodnit.
Obecně panuje shoda na tom, že je důležité, aby soudy rozhodovaly rychle bez zbytečných průtahů. Rodiče i soudy by si měli být vědomi, že pokud bude u dvouletého dítěte soudní řízení trvat jeden rok, je to polovina života dítěte. Pokud se rodiče rozhodnou využívat obstrukčních strategií, budou se odvolávat proti rozsudkům, zpochybňovat průběh řízení nebo nestrannost soudce, stále podávat nové návrhy, může opatrovnické řízení trvat po zbytek dětství jejich společného dítěte. Je tak možné, že soudní spory skončí až nabytím zletilosti dítěte. To pak nelze přičítat na vrub soudu nebo koliznímu opatrovníkovi, ale samotným rodičům, kteří obětovali dětství svého dítěte boji s druhým rodičem.
Výsledek opatrovnického řízení
Soudní řízení musí vždy skončit soudním rozsudkem.
Rozsudek může obsahovat dohodu rodičů napsanou ve vykonatelných výrocích. Dohodu o péči a výživě mohou rodiče doplnit společně vypracovaným rodičovským plánem, ve kterém si domluví další, pro ně podstatné, věci. Pravidla domluvená v rodičovském plánu nejsou soudně vykonatelná (nelze po soudu vymáhat jejich plnění), ale představují vzájemný závazek obou rodičů a také vůči dítěti/dětem.
Výsledkem řízení může být také autoritativní rozhodnutí soudu v případech, kdy rodiče k dohodě nedospějí. Je důležité, aby se rodiče nadále snažili, za pomoci odborníků, zmírnit svůj konflikt a snažit se pro své dítě vytvořit rodičovský tým.
Mnoho rodičů očekává od soudního řízení vyřešení svého konfliktu, zlepšení situace. Doufají, že už budou mít konečně klid. Bohužel není v moci žádné státní instituce jim ho zajistit, pokud se o to nebudou snažit oba rodiče. Soudním rozsudkem to začíná – porozvodové rodičovství.
Průběh řízení s uplatněním interdisciplinární spolupráce
Možný průběh řízení v soudních regionech, kde JE uplatňována interdisciplinární spolupráce
Možný průběh řízení v soudních regionech, kde NENÍ uplatňována interdisciplinární spolupráce
