Založení společného účtu
Praktický tip Řešením, které se v praxi osvědčuje jako prevence budoucích neshod, je zřízení společného účtu, kam budou oba rodiče pravidelně vkládat dohodnutou částku (stejnou / každý rodič jinou), případně zde může být deponována částka odpovídající daňovému zvýhodnění na vyživované dítě (v roce 2024 to bylo 15 204 Kč ročně za první dítě, 22 320 […]
Vysoké příjmy vs. výživné
Tabulka by také neměla být bez dalšího aplikována v případě rodičů s velmi vysokými příjmy, případně při značně nestandardních nákladech na hrazení specifických potřeb dítěte. V případě udávaného příjmu se počítá s průměrným čistým příjmem osoby za období 6–12 měsíců (Ministerstvo spravedlnosti, Analýza aktuálních otázek výživného). Rodičům však lze doporučit přemýšlet o výživném vycházejícím z […]
Doporučující tabulka pro určení výše výživného
Tabulka vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti má fungovat jako „návod“ pro určení výše výživného, a tím podpořit smírná, případně mimosoudní řešení. Výše výživného je vymezena procentuálním podílem z čistého příjmu povinného rodiče (tzn. toho, který má výživné platit), a to v závislosti na věku každého nezletilého dítěte, počtu vyživovacích povinností a míry zapojení povinného rodiče do péče […]
Zbytné vs. nezbytné výdaje
Rodiče mohou na výdaje dítěte nahlížet následující optikou: nezbytné (např. zajištění stravy, zdravotní péče) × zbytné (např. náklady na volnočasové aktivity) očekávané × neočekávané běžné × finančně náročné (nelze je hradit z běžného výživného)
Platba výživného při rovnoměrném zapojení rodičů do péče
Panuje mýtus, že pokud jsou oba rodiče do péče o dítě zapojeni rovným dílem, výživné se neurčuje. To platí pouze v případě, že se na tom rodiče dohodnou. Zároveň musí být splněna podmínka, že majetkové a příjmové poměry rodičů jsou obdobné. Pokud však k dohodě rodičů nedojde, případně jsou majetkové a příjmové poměry každého rodiče […]
