Rozcházíte se nebo rozvádíte a máte nezletilé děti?
Obraťte se na pracovnice naší poradny. K domluvení termínu konzultace nepotřebujete žádná doporučení.
Dle doc. Matouška je rozvod/rozchod v našem typu kultury jednou z nejnáročnějších krizových situací, se kterou se (někteří) musíme vyrovnávat. Druhou takovou srovnatelnou situací je úmrtí blízké osoby. Když v rodině někdo zemře, poskytují si její členové vzájemnou podporu, pomáhají si a sdílí své prožívání.
V situaci rozpadu rodiny je to naopak. Rodina se rozdělí a všichni její členové mohou být vážně ohroženi konfliktem mezi rodiči. Prof. Ptáček říkal, že rozvod/rozchod představuje situaci s traumatickým potenciálem. Pokud budou děti, dlouhodobě žít v konfliktu rodičů, může je to negativně poznamenat na zbytek života a přivodit zranění, která se budou těžko a dlouho léčit. Uvíznout ve vzteku nebo roli oběti a nést si dlouhodobé následky, mohou také rodiče.
Nemusí to tak být. Rozvod/rozchod rodičů nemusí znamenat trauma nebo negativní dopady na děti, pokud se rodičům podaří zvládnout konflikt a budou schopni se v zájmu svých dětí a s ohledem na jejich potřeby domlouvat.
Zvládli to jiní, i vy to dáte!
Nebojte se říci si o pomoc:
- je těžké být na to sám/sama
- je těžké domlouvat se s druhým, když mnou cloumají emoce a ani předtím nebyla komunikace naši silnou stránkou
- je těžké vyrovnat se s tím, že se zhroutil/skončil jeden z nejdůležitějších projektů v našem životě- rodina
- je těžké umět si představit, co mě čeká, jak to všechno zvládnu, když mi chybí informace a nemám s touto situací zkušenosti
Zvolte si takovou odbornou pomoc, která vám poskytne potřebné informace, podporu při domlouvání se a nastavování pravidel komunikace, příp. pomůže i vašemu dítěti, pokud to bude potřebovat.
Rodinné poradenství
Rodinné poradenství poskytuje psychologické, psychosociální a sociálněprávní poradenství jednotlivcům, partnerským párům, snoubencům, manželům a rodinám, které se nacházejí v náročném životním období (Presslerová, 2016).
V situacích rozpadu soužití rodičů nezletilých dětí se zaměřuje na podporu smírných řešení nejen při oddělení partnerského páru, ale zejména při hledání budoucího nastavení péče o společné děti. Rodičům je tak nabízeno odborné psycho-sociálně-právní poradenství – tzv. edukace. Součástí je podpora uzavírání rodičovských dohod o péči o děti a uspořádání vzájemných vztahů při nastavení pravidel rodičovské komunikace, při domlouvání konkrétních záležitostí týkajících se jejich dítěte. Využívány jsou edukační materiály (např. letáky pro rodiče, děti, rodičovský plán).
Edukace vychází ze znalostí práva (zejména rodinného), psychologie (zejména osobnosti, vývojové a sociální psychologie, psychopatologie), sociologie, sociální práce. Jejím smyslem je včasnou intervencí přispět k deeskalaci rodičovského konfliktu, a tím k eliminaci negativních dopadů spojených s rozpadem soužití rodičů na nezletilé děti žijící v těchto rodinách. Tím nejzávažnějším je pak narušení vztahu dítěte k jednomu či oběma rodičům.
Rodinné poradenství poskytují různé organizace. Ty často fungují v režimu registrované sociální služby odborného sociálního poradenství. Konkrétní službu si můžete vyhledat v registru poskytovatelů sociálních služeb. Hledat v něm můžete dle cílové skupiny, které je poradenství poskytováno, tedy rodiny s dětmi, místa poskytování, případně dalších kritérií. Existuje také Asociace manželských a rodinných poradců, která dobrovolně sdružuje rodinné poradce a kde lze také nalézt jména poradců přímo z vašeho regionu.
Příklad
Hanka se obrátila na rodinného poradce, protože si nevěděla rady se svým patnáctiletým synem. Celé dětství měli spolu hezký vztah, syn se jí se vším svěřoval. V posledních měsících se tato blízkost někam vytratila. Syn začal upřednostňovat vrstevníky a rodiče vyděsilo, když zjistili, že syn s partou popíjí na veřejnosti alkohol a občas kouří. Poradce pomohl Hance zorientovat se v nové životní fázi, kdy její syn dospívá a odpoutává se od rodičů. Hanka se hodně uklidnila, když zjistila, že se jedná o fyziologický jev a nikoli důsledek jejího rodičovského selhání. Dokázala pak za podpory poradce přemýšlet o nových pravidlech, která by mohla synovi v této situaci navrhnout.
Rodinná terapie
Byť si jsou rodinná terapie a rodinné poradenství podobné, rodinná (psycho)terapie má oproti poradenství užší vymezení. Zpravidla se zaměřuje na dlouhodobější a hlubší obtíže jednotlivých členů rodiny Vedena je psychoterapeutem se speciálním výcvikem v rodinné terapii.
Rodinná terapie pracuje s rodinou jako s celým systémem. Zabývá se jejími zvláštnostmi i osobnostmi jednotlivých členů. Pracuje se širším kontextem, ve kterém se problém odehrává.
Rodinná terapie vychází z předpokladu, že rodina funguje jako propojený systém, který se vzájemně ovlivňuje. Pokud má jedinec ve svém životě problémy, mohou mít příčinu v rodinném systému, rodinné dynamice, vztazích i komunikaci.
Rodinná terapie není možná, když je mezi rodiči konflikt, typicky v průběhu rozvodu/rozchodu. Rodiče bývají v tomto období tak zahlceni svými emocemi, že se nedokáží společně zaobírat potížemi svých dětí. Naopak velmi užitečná může být při řešení obtíží v rámci fungování dítěte v patchworkové rodině.
Příklad
Devítiletý Tobík žije v domácnosti s maminkou, jejím novým partnerem Petrem a jednoroční Stelinkou, kterou má maminka s Petrem. Petr je profesí učitel, na Tobíka klade velké nároky, v podstatě vystupuje vůči Tobíkovi jako učitel i doma, takže se stírá rozdíl mezi domovem a školou. V mamince Tobík nemá zastání, protože maminka je velmi vděčná za to, že si našla nového partnera a je vůči němu velmi loajální. Tobíka po narození sestřičky srazilo auto a po vyléčení je bez chuti k životu. Říká mamince, že by raději nebyl.
Mediace
Mediace je dobrovolný, neformální a důvěrný proces, jenž slouží k urovnání konfliktu mezi dvěma nebo více osobami, který je veden nestrannou a nezávislou třetí osobou – mediátorem. (web MSp)
Ministerstvo spravedlnosti spravuje seznam mediátorů, v němž jsou zapsáni mediátoři, kteří osvědčili své znalosti a schopnosti složením zkoušky a splňují další zákonem stanovené podmínky (VŠ vzdělání, bezúhonnost). Zapsaní mediátoři jsou ze zákona také vázáni mlčenlivostí. (web MSp)
Mediace bývají poskytovány nejen zapsanými mediátory, ale i těmi, kteří byť mají mediační výcvik a plní další podmínky, nejsou zapsaní. Nejčastěji se tak děje v rámci poskytování sociálních služeb či živnostenského oprávnění. Mlčenlivost mediátorů se pak odvíjí od zákonné úpravy, v rámci které jsou mediace poskytovány např. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nebo v případě živnostenského oprávnění smluvními podmínkami mezi klientem a mediátorem.
Příklad
Rodiče se u mediátora dohodli na střídavé péči o děti, která poběží po týdnu po celý kalendářní rok včetně letních prázdnin. Mediátor upozornil rodiče na několik změn, které mohou v budoucnu nastat a poradil, jak je v dohodě předem ošetřit – například jak změnit péči o letních prázdninách v době, kdy děti začnou jezdit na tábory. Také jim poradil, aby si v dohodě zakotvili pravidlo, jak postupovat při předání, když některé dítě onemocní nebo když některý z rodičů bude muset odjet na služební cestu. Mediátor také rodičům rozšířil rodičům pohled na to, jak sdílet náklady dětí.
Psychoterapie
(Psycho)terapii může absolvovat jednotlivec, pár či celá rodina.
Probíhat může v různém časovém horizontu. Podle toho ji můžeme rozlišit na krátkodobou (do tří měsíců), střednědobou nebo dlouhodobou (nad 6 měsíců).
Během spolupráce s psychologem je potřeba vydefinovat společnou zakázku, tzn. ujasnit si, co je cílem spolupráce a zda a za jakých podmínek je možno na tomto cíli s psychologem pracovat.
V rámci individuální spolupráce je častou zakázkou podpora při vyrovnání se s rozpadem vztahu, zpracování rozchodu, v rámci párové spolupráce podpora klientů v nastavení pravidel rodičovské komunikace a/nebo hledání řešení nastavení péče o společné dítě.
Někdy bývá do spolupráce s psychologem zapojeno i dítě. Za snahou rodičů o zapojení dítěte jsou pak zpravidla obavy rodičů o aktuální psychický stav dítěte v souvislosti s rozchodem rodičů či řešení adaptačních obtíží dítěte na novou životní situaci.
Příklad
Helena s Tomášem se domluvili na střídavé péči. Helena rozumí tomu, že jejich děti potřebují budovat a rozvíjet vztah se svým tátou. Velmi těžce ale nese odloučení od dětí ve dnech, kdy jsou děti u táty. Přistihla se, že hledá důvody, proč by děti měly být převážně s ní: komplikace, těžkosti, smutek dětí z odloučení aj. Při rodinném poradenství jí sociální pracovnice pomohla pojmenovat její problém, Helena ho uznala a využila nabídky na individuální podporu pro sebe. Zakázkou je podpora při zvládání odloučení od dětí.
Právní poradenství
V souvislosti s rozpadem vztahu mohou rodiče vyhledat právní pomoc. V řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí nebo rozvodu manželství, případně vypořádání společného jmění manželů se mohou (stejně jako v jakémkoliv jiném řízení) nechat zastoupit advokátem. V advokátovi získávají zdroj informací, odborných znalostí a určité podpory.
Rodič by se tak měl při výběru advokáta soustředit na několik věcí. Na to, jakou má daný advokát v opatrovnických věcech zkušenost, jestli je ochoten a schopen vytvářet příležitosti pro komunikaci a domlouvání se s druhým rodičem a jeho zástupcem, jestli má komplexní znalosti přesahující obor práva (potřeby a prožívání dětí v situaci rozvodu, znalost témat edukace rodičů, rodičovského plánu). Za výběr advokáta a jeho (ne)konfliktní strategii v rámci opatrovnického řízení jsou zodpovědní rodiče. Na nich samotných je, aby si ujasnili svá očekávání od advokáta při řešení své situace.
Je také možné, aby rodiče vyhledali advokáta společně. Advokát jim může s mnoha záležitostmi pomoci. S jeho podporou mohou vypracovat dohodu o péči a výživě, rodičovský plán, podat návrh na rozvod manželství, vyřešit rozdělení majetku aj. V případě nedohody pak takový advokát nemůže ani jednoho z rodičů u soudu zastupovat.
V návaznosti na rozvoj interdisciplinární spolupráce se vyprofilovala skupina advokátů, která se veřejně přihlásila k podpoře klientů při smírném (mimosoudním) řešení situací spojených s rozpadem soužití rodičů nezletilých dětí. Pokud tedy rozcházející se partneři preferují podporu advokáta, lze jim doporučit výběr advokáta sdruženého v platformě advokátů a dalších odborníků deklarující podporu mimosoudních řešení věcí – Unii rodinných advokátů.
Specifické služby pro děti
V situaci rozpadu rodiny lze využít i specifické služby pro děti. Individuálně lze s dítětem pracovat pomoci interaktivního počítačového programu určeného pro terapeutickou práci s dětmi Archipelago, který vyvinula Games4Therapy, s.r.o..
Dítě lze zapojit i do některých ze skupinových programů. Existují tak např. programy podpory dětí v rozvodové situaci v rámci vrstevnické skupiny. Některé organizace poskytují kombinované programy pro rodiče a děti zároveň. Příkladem může být program Dítě v centru zájmu poskytovaný v Brně organizací SPONDEA, z.ú., nebo program Rozchodem rodina nekončí, kterou v Praze společně realizují Aperio, společnost pro zdravé rodičovství, z.s., a Liga otevřených mužů (LOM).
Musí souhlasit oba rodiče s tím, že dítě navštíví psychologa, terapeuta, příp. jiného odborníka nebo stačí jeden?
Poskytnutí odborné pomoci nezletilému dítěti není ze zákona vázáno na souhlas druhého rodiče a její poskytnutí nelze podmiňovat souhlasem obou rodičů. Nejedná se totiž o věc pro dítě významnou, kde by rodič potřeboval souhlas druhého rodiče. Za významnou záležitost se ve smyslu § 877 odst. 2 občanského zákoníku považují zejména nikoliv běžné lékařské zákroky, určení místa bydliště, volba vzdělávacího zařízení či pracovního uplatnění dítěte. Zajištění souhlasu nebo informování druhého rodiče o využití odborné služby dítětem je pak ale věcí, kterou lze rodičům doporučit. A to z důvodu, aby se poskytnutí pomoci dítěti nestalo zdrojem dalšího konfliktu mezi rodiči či mezi rodičem a dítětem. Rodiče by také měli zvážit přizvání druhého rodiče ke spolupráci. Zapojení obou rodičů do řešení obtíží svého dítěte by mělo být samozřejmostí. Na osloveném rodiči pak je, zda toho využije.
Metodická linka
Stává se, že se rodič snaží druhého rodiče vědomě obejít. Informaci o využití odborné pomoci pro dítě druhému rodiči nesděluje, a to z důvodu, že se snaží od odborníků získat argumenty, které podpoří jeho vizi řešení situace. Zapojení obou rodičů do spolupráce také eliminuje riziko manipulace odborníků ze strany jednoho rodiče. Typicky v případě, že jeden rodič nechce druhému umožnit kontakt s dítětem, a tak psychologovi, lékaři, učiteli, sociálnímu pracovníkovi sdělují informace týkající se obtíží, které dítě po kontaktu s rodičem má, nevhodných výchovných postupů druhého rodiče apod. Od odborníků pak žádá zprávu či potvrzení o nevhodnosti kontaktů dítěte s tímto rodičem. To pak má sloužit jako důkaz pro soudní řízení o omezení styku „nevhodného“ rodiče s dítětem či argument, proč nedochází ke kontaktu dítěte s rodičem.
